Tuny betonu už dávno neznamenají pokrok

Tuny betonu už dávno neznamenají pokrok

Tuny betonu už dávno neznamenají pokrok

Piráti odmítají schizofenní přístup plzeňské radnice k ekologii. Diskuze, studie a koncepce nestačí. Město musí v ochraně přírody rázně přitvrdit a nebát se jít proti letitým zvyklostem úředníků nebo zájmům developerů.

Na jedné straně se od koaličních kolegů dozvídáme, že město nechává za dotační peníze zpracovávat studie mapující sucho a přehřívání města nebo odtokové poměry v území. Komise projednávají koncepce, pořádají se konference o chytrých městech a pan primátor se chlubí, že Plzeň patří mezi “průkopníky” v oblasti ekologie. Zdálo by se, že živelná léta bezohledného a k přírodě necitlivého urbanizmu jsou u konce.

Když ovšem dojde na realizaci investic nebo jednání s developery, jakobychom se ocitli zpět v minulém století. Pokrok se měří na tuny betonu a množství zastavěných ploch. Přiléhavou ilustrací budiž nedávno dokončené prostranství před opraveným Hlavním nádražím v Plzni. Návštěvníka tu velkolepě přivítá asfaltové parkoviště, které se v létě navíc promění ve žhnoucí kamenný tyglík s vůní olejových skvrn. I plzeňský koncept “moderna” zřejmě uvízl někde v dávných časech před zrodem ekologie. O tom svědčí i kontroverzí projekt ZČ galerie U Zvonu. Betonová bedna s blikajícími světýlky jako monument samoúčelné spotřebě energie, o světelném smogu a absenci vegetace ani nemluvě.

Pořád nám nečiní problém vykácet zdravou alej, jako např. tu pod Dubovou horou v Plzni-Liticích, a lesní cestu pod ní nahradit asfaltem. Kácení odůvodníme tak, že by “kořeny u tělesa komunikace poškozovaly nový povrch.” Asfaltová lesní cesta je zkrátka civilizovanější. O tom svědčí i nedávné vybudování silnice na hrázi Kamenného rybníka. Co na tom, že černý asfalt se zahřívá a zvyšuje riziko dalšího vysychání, které trápí celou soustavu Boleveckých rybníků. Správa veř. statku m. P. navíc potvrdila, že v důsledku poklesu hladiny spodních vod dochází k odumírání až 20% borovic v této rekreační oblasti. Jak je možné, že ten samý orgán spustí projekt “obnovy” lesa, kdy celé hektary vzrostlých stromů lehly holosečí.

Studny v okrajových částech města vysychají, vody v krajině celkově ubývá. Klima se mění z globálních, ale i z lokálních příčin, jak dokazuje výše zmíněná studie firmy World from Space mapující sucho v Plzni. Tzv. tepelné ostrovy ještě více přispívají ke snižování úhrnu srážek v naší kotlině. Za největší viníky jsou označeny rozsáhlé průmyslové zóny, zejména ta na Borských polích. Přesto se ještě v listopadu 2018 Odbor životního prostředí magistrátu vyjádřil k plánu výstavby obřího projektu “Pilsen-City”na Borských terasách následovně: “Oddělení ochrany vod: Nemá připomínky a nepožaduje další posouzení podle zákona č. 100/2001 Sb. Oddělení ochrany ovzduší: Vytápění bude zajištěno z centrálního zdroje tepla, připojením na horkovod Plzeňské teplárenské, a.s. Nepožaduje další posouzení záměru dle zákona č. 100/2001 Sb.”Co na tom, že veškerá voda z 13 hektarů zastavěné plochy bude svedena kanalizací pryč z území - nulová retence? A proč městské ochránce ovzduší nijak netrápí oněch více jak 1900 aut a kamionů, která mají dle informací investora denně k areálu přijíždět?

Vyjádření magistrátu k průmyslovým zónám byla v tomto ohledu vždy jako přes kopírák. Vládnoucí strany přece nemohou své sponzory připravit o tučné výdělky z prodeje pozemků a z lukrativních stavebních zakázek. Výsledkem je nynější situace hraničící s ekologickou kalamitou. Současná správní praxe je příliš benevolentní a k zajištění změny evidentně nestačí. Chce-li Plzeň mít šanci zvrátit současný krizový stav, nemůže se jen alibisticky schovávat, za formální dodržování platných předpisů. Musí jít nad rámec požadovaný legislativou a učinit někdy možná bolestivé řezy.

Pirátští zastupitelé nesouhlasí se současným rozpolceným přístupem města k ochraně přírody a krajiny. Byť v opoziční roli, uděláme všechno proto, abychom zastavili další devastaci města necitlivými investičními projekty. Aktivně se účastníme povolovací řízení u nadbytečných průmyslových zón. U té v Liticích se podařilo projekt zablokovat. Spolupracujeme a podporujeme hnutí občanského odporu, jako například v obytné zóně Nová Valcha, kde se investor v rozporu s nařízeními úřadů pokouší rozšiřovat zástavbu na úkor zalesněného území. Nejsme spojeni s developery ani stavebními firmami. Při hlasování podpoříme jen takové projekty a aktivity, které neohrozí veřejný zájem ochrany životního prostředí a zdraví občanů.

Sdílení je aktem lásky

Navrhni úpravu